Deníček neposlušného psa
2009-09-11 - VELKÝ DEN - návštěva u pana doktora a u maminky Dnes je Izynek ve výkonu služby, jel s páníčkem do práce. Odpoledne jedeme na očkování a navštívit maminu Barunku a babičku Adélku, moc se těšíme. Všichni! Taky budeme poprve spát mimo domov v bytě. Páníček nemohl Izyho vynachváli, byl moc hodný, čůrat chodil ven, hrál si s klukama v práci a ....pokračování příště. K panu veterináři do Blanska jsme dorazili kolem půl paté, na páteční provoz docela dobrý čas. Čekárna byla prázdná a už sama o sobě vypadala na pohodové zařízení, což určitě všechna zvířátká u doktora ocení.
2009-09-10 - Mílius Ranní procházka u nás zase proběhla v klasickém stylu přemlouvání vlastního psa. Kupodivu jsme se v noci ani nepočůrali ani nepokakali a ráno jsme to vydrželi až před dům. Po příchodu domů společně s páníčkem nás náš pejsek oba radostí počural, škody žádné, pouze ručník v pelechu a WC štětka v obýváku. Po příchodu jsem jej hned vzala hned vzala na procházku, protože nás měl navštívit vodař. Vyrazili jsme řádit do sena a po cestě zpět potkali kamaráda Justinka a fenečku Labradorského retrívra. S Justinkem jsme zaskotačili a podařili se ho znásilnit. Justinek byl opět nad věcí. Fenečka Labradora nám moc nesedla, protože si chtěla hrát, ale při svojí velikosti, tzn. větší než Izy, to byla tako hra "velký mamla" a Izy je zvyklý na přiměřeně stejnou velikost, takže při "radostném nájezdu" fenečky zaujal typický podřízený postoj na zádech a srdceryvně kňučel. Na fenečku to zabralo. Na mě ne. Večerní procháka byla zase "svatá". Pojali jsme s páníčkem podezření, že našeho psa zřejmě něco osvítilo a stal se "hodným". Netušíme ovšem na jak dlouho. Na povely začal reagovat krásně, když chce jít čůrat řekne si, kouše jemně, no prostě zlatý pes. Oba jsme trošku analyzovali naše výchovné metody a začali jsme chápat, co pan Dostál myslí psím chováním, budováním pozice apod. Předpoklad je prostě jít na procházku pozitivně naladěn, nejlépe oba, povely dávat důrazně, žádné předmlouvání a povznést se nad žraním fujtajblíků. Funguje to. Prostě jsme na sobě s páníčkem zapracovali :-)
2009-09-09 - Magické datum Ani dnešní magické datum a magický čas nemělo pozitivní vliv na našeho malého Sira z Gordonu. Magické datum začalo pravidelným ranním venčením v 6:00, kde jsem se nejdříve venčila sama, bohužel nemůžu tak nevinně vykonávat potřebu u plotu našich sousedů jako náš Izynek, po delší době ukecávání mě vzal náš Izy v milost a vyrazil na procházku, jelikož naši sousedi rádi vyhazují před dům na kraj pole odpadky, naštěstí jenom shnilé okurky, rajčata a jablka, tak jsme si ráno zase pošmákli. Panička to nervově nevydržela a hodila po Izym 2x klíče. Poučení pro příště, účinek = 0. Na závěr procházky jsme potkali kamaráda Danečka, kterého panička odvázala a tak jsme skoro zapomněli na žrádlo. Dnešní den vypadal na krásný - sluníčkový a proto je potřeba těšit se na odpoledne a pracovat hlavně na sobě, jak říká pan Dostál. Máme s páníčkem čím dál větší pocit, že výchova psa je spíš o sebeovládání než o ovládání psa.
Odpolední směna Páníček dnes musel domů dříve, čekal revizi komína. V první chvíli neregistroval napáchané škody naším myšiskem...ale přišlo to. Jelikož náš pejsek už umí vyskočit na pohovku, musíme proto všechno ze stolku v obývacím pokoji před odchodem z domu uklízet. Ranní vstávání není ani pro jednoho z nás zrovna oblíbenou denní činností a proto se nám občas stane, že zapomeneme něco uklidit nebo vypnout. Dnes ráno jsme neodstranili z Izyho dosahu plastovou krabičku s cukrem na kafe a korkové podložky pod talířky. Právě tyto věci se staly pedmětem Izyho zájmu. Cukr byl rozsypaný po polovině obýváku, cukřenka rozkousaná a korkové podložky ve stavu demolice na kousky cimpr campr. Tyto korkové kousky jsme při večerní procházce rovněž identifikovali "na výstupu". Potom co se páníček přestal věnovat revizákovi, všiml si této spouště a zase tedy absolvoval kurz sebeovládání v praxi, tzn. že máte svého pejska rádi se vším všudy a děláte jako kdyby se vůbec nic nestalo...no nejsem věřící v pravém slova smyslu, ale pomáhej nám pánbůh. Odpolední procházka, které jsem se bohužel nemohla zůčastnit, proběhla ve stylu, sežeru na co přijdu, takže Izy opět vyzbíral všechny mrtvé vrabce, myši, hovna a jiné pochutiny. Zastavoval se na těch samých místech, za které už dostal vyčiněno. Nevadilo mu, že vůdce smečky odejde o 300 m dál. Prostě naprostá ignorace. Potom co kluci dorazili z procházky se vyvenčil v obýváku.
Večerní směna Jako každý den jsem se těšila na příchod domů, až mě náš Ťutin počůrá radostí a ohlíže od hlavy k patě...když jsem přicházela domů, sousedi byli před domem a nakládali něco na vozík od auta...Izy se přivrtěl ze zahrady a začal šťastně vítat sousedku, mě zcela ignoroval. Ať se pan Dostál nezlobí, ale toto nelze přejít bez emocí! Byla jsem proto asi 5 minut naštvaná a naše přivítání nebylo nic moc. Vyrazili jsme s páníčkem na procházku s úmyslem, že naše myšisko naučíme chodit na vodítku a zrusíme tak zamezit žraní odpadků v okruhu 300 m kolem domu. Domluvili jsme se na procházce směrem na Pozořice. Vyrazili jsme k rybníku. Bohužel v 17:00 hod odpoledne byla snad celá dědina vylezená před domy a všem se nás pejsek líbil, takže nám plány zhatili a my jsme se pohádali, kdo za to vlastně může a změnili směr procházky na osvědčená klidná místa, kde nepotkáváme žádné ječící malé děti, kulhající důchodce, puběrťáky s hrajícími mobily, zemědělce na zuřivých fechtlech, trakory a smradlavé psy. Izy vypadal, že se na vodítku oběsí, ale zřejmě chápal co po něm chceme, protože když byl kolem něj klid, šel správným směrem a přiměřeným tempem první procházce na vodítku. Po chvilce jsme ho pustili volně a bylo to samozřejmě lepší než na vodítku. Večerní proházka proběhla v pohodě, protože jsme s páníčkem šli oba dva a s Izym se tak daleko lépe pracovalo. Po cestě zpět přes sad jsme se s Izym honili a vyplašili jsme kluky, kteří si mysleli, že je někdo honí za to, že jsou v cizím sadě, začali utíkat a pak pochopili, že honíme psa a ne je. Večerní procházku jsme jako správní alkoholici zakončili opět v hospodě a Izynek usnul v náručí. Cestou z hospody domů šel poslušně, nežral odpadky ani zdechliny. Doma na nás čekal cvrček a páníček musel cvrčka chytit, protože bych jinak spala v autě, z crvrčka se vyklubala 5 cm hnusná zelená kobyla.